RC stránky

 

 

  V roce 1992 jsem si koupil první pořádné rádio – Futabu F-14, tu po několika rocích vystřídala FC-18 a od roku 2007 mám Futabu FF-9. Co se týká používaných přijímačů, je výběr bohatší, do velkých a dražších modelů jsem dával opět Futaby, ať už PPM nebo PCM, ve větroních byly například přijímače Hitec, v polystyreňáčcích, ale i vrtulníku Hornet byly přijímače řady Jeti Rex. Za celou dobu jsem neměl jedinou havárii způsobenou selháním techniky, ať už vysílače, přijímače, vypínače nebo baterií. Vývoj v pásmu 2,4 GHz jsem sice sledoval, ale nijak reálně jsem neuvažoval o opuštění osvědčených 35 MHz.

Potom přišly první lety s vrtulníkem MaxiR a první problémy s rušením. Přijímač Jeti Rex 5 byl prakticky nepoužitelný, Octava od MZK, vybavený maskováním poruch, byla o poznání lepší, ale přes veškerou snahu se mi nedařilo dosáhnout uspokojivého výsledku. Takže 2,4 GHz? Osadil jsem tedy svoji FF-9 výměnným modulem Jeti Duplex TF a do vrtulníku zabudoval přijímač Jeti Duplex R6. Přes moji počáteční nedůvěru a opatrnost se ukázalo, že kmitočty zdroje rušení jsou opravdu mimo přenosové pásmo a létání je zcela bez problémů a tak po půlročním zkušebním provozu jsem se rozhodl pro zabudování modulu Jeti Duplex TU přímo do vysílače. Vestavba proběhla hladce a vysílači neublížila – snad ani na vzhledu, jak je vidět z fotografie. Od té doby jsem pořídil do modelů další dva přijímače R6 a jeden osmikanálový R8, vše funguje k naprosté spokojenosti.

             

 

Potud je tedy všechno v pořádku a také podle zkušeností kolegů modelářů se jeví pásmo 2,4 GHz jako velmi dobře použitelné. Nicméně podle mého názoru vyvstávají dva staronové problémy:

Vzájemná nekompatibilita

U systémů PPM nebyl samozřejmě problém používat téměř libovolné kombinace vysílačů a přijímačů, což mnozí z nás hojně využívali. S přechodem na WiFi tato možnost zcela mizí a dostáváme se do zajetí jednoho konkrétního systému se všemi jeho potenciálními vadami a problémy. Konkrétně – pokud například Jeti nezačne vyrábět vlastní vysílač, je v mém případě (a s trochou nadsázky) životnost celé sady přijímačů dána životností vysílače. To není radostné zjištění a pochopitelně se nabízí otázka, proč jsem tedy volil právě Jeti. Odpověď je vcelku jednoduchá – nelíbí se mi systém výměnného modulu, kdy anténka trčí ze dna vysílače a pouze firma Jeti nabízí možnost přímé vestavby. A protože jsem s FF-9 maximálně spokojený, jevilo se mi toto řešení jako použitelné.

Odolnost proti rušení

Tato obrovská výhoda, která je dána nejenom kmitočtem, ale i kódováním přenášených informací, je současně i nevýhodou. Je to dáno tím, že problémy v modelu mohou být maskovány technologií – bohužel pouze do určité hranice a potom se vynoří zcela neočekávaně a se všemi důsledky. Je tedy docela důležité prověřit přenos i v režimu sníženého dosahu a především, důsledně dodržovat obecně platná pravidla instalace RC v modelu.