RC stránky

 

 

 

 

 

 

Maxir jsem koupil v provedení SE - tedy stavebnici s kovovými díly ve verzi ECO, která obsahuje také motor, regulátor, gyro a serva.

Stavba byla velmi příjemná,  občas jsem tiše žasnul nad promyšleností konstrukce. O to víc mrzelo, že  bylo nutné asi o 2 mm zkrátit hřídel motoru. Nakonec byla celá operace dílem okamžiku, motor jsem zabalil do lakýrnické lepicí pásky a hřídel upravil bruskou Dremel s řezacím kotoučkem.

Stavebnice obsahuje tři pastorky s různým počtem zubů a protože návod o výběru cudně mlčí, zvolil jsem prostřední z nich, což si vyžádalo propilování otvorů v bočnicích trupu tak, aby bylo možno nastavit minimální vůle mezi pastorkem motoru a hlavním převodovým kolem.

Náhon ocasního rotoru je řešen torzní tyčí, která má být uložena ve dvou ložiscích - pro jistotu jsem doplnil ještě další tak, že jedno ložisko je přibližně uprostřed a další dvě jsou asi 15 mm od obou konců.

Návod ke stavbě je celkem vyhovující, horší je to s popisem nastavení vrtulníku. Výrobce  zřejmě předpokládá, že model nebude seřizovat  začátečník, ale přenechá tuto operaci zkušenému kolegovi. Je to docela škoda, protože návod dělá stavebnici. Samozřejmě, že jsem věděl, co to je governor mod, ale vůbec by nebylo špatné, kdyby v návodu byly doporučené hodnoty pro různé režimy letu. Nastavil jsem tedy na vysílači hodnoty 0 - 90 - 90 - 90, motor to zvládá a otáčky rotoru jsou přibližně 2 100 ot/minutu. Stejně tak návod ke gyru typu LaGyro je velmi symbolický, není naznačena ani osa cilivosti gyroskopu, o doporučených hodnotách nastavení zisku pochopitelně také ani zmínka. Naštěstí má LaGyro možnost dálkového nastavení zisku, pro katolické létání mi vyšlo asi 45%.

Po dobrých zkušenostech se stabilizačním podvozkem typu plováky u modelu Hornet, jsem podobné uspořádání zvolil i pro Maxira. Příčky podvozku jsou z uhlíkové tyčky o průměru 3 mm, na výrobu vlastních plováků jsem použil zbytky polotovaru balzové náběžné hrany, na jejichž horní stranu jsem přilepil jednostranně plátovaný laminát tloušťky 1 mm. Každý plovák je nastříkán tmelem, broušen a povrchová úprava je provedena akrylátovými barvami. Rozměry tohoto doplňkového podvozku umožňují bezproblémové starty a přistání z trávy nebo sněhu.

 

 

 

 

Problémy nastaly s kabinou, která je tvořena dvěma vakuovými výlisky. Po obstřihnutí a nastříkání barvou na lexan se obě poloviny mají slepit přiloženou oboustrannou lepicí páskou. Ta však v mé stavebnici prakticky nelepila. Proto jsem obě poloviny slepil vteřinovým lepidlem, bohužel výlisky zkřehly a karoserie měla snahu praskat. Nicméně s touto kabinkou jsem model zalétal a teprve později jsem koupil novou, kterou se už podařilo slepit podle představ.

Zpočátku byl model osazen přijímačem od firmy MZK - Octava, pracující v pásmu 35 MHz. Během letů se bohužel vyskytovalo rušení, které se ale vzhledem ke konstrukci modelu (kov/uhlík) dalo předvídat. Proto byl přijímač vyměněn za šestikanálový Jeti Duplex v pásmu 2,4 GHz a veškeré problémy ustaly. Jako pohonný akumulátor je používán tříčlánek Kokam 950 mAh.

Pro zvýšení stability při letu byly k padlům přidány závažíčka z modelu Hornet. Z Maxiru se stal neuvěřitelně hodný vrtulníček, létání s ním je velmi příjemné. V současné době mám s tímto modelem nalétánu spoustu hodin bez jediné havárie - a doufám, že ještě mnoho hodin bude nalétáno.