RC stránky
Moskito Basic |
|
Moskito Basic Elektro
Elektrifikace vrtulníku Moskito Basic
Téměř před patnácti roky jsem dostal od manželky krásný dárek – vrtulník Moskito Basic od firmy Robbe. Model jsem osadil tehdy dostupným vybavením – mechanické gyro Futaba, serva Futaba 3001, přijímač Futaba PCM 1024, k pohonu sloužil motor MVVS 6,5. Model byl díky své koncepci a rozměrům velmi stabilní a tak jsem kupodivu docela brzo zvládnul víceméně stabilní visení a řízené přesuny. Pak ale model utrpěl menší havárii a přestože jsem vrtulník opravil, cena náhradních dílů mě od dalšího létání odradila. Vrtulník pak třináct let odpočíval v dílně, kompletně vybavený a prakticky ihned připravený k letu. Až jednoho deštivého dne letošních prázdnin mě napadla trochu bláznivá myšlenka – zkusit tohoto oldtimera elektrifikovat. Nejprve jsem pátral po vhodném elektromotoru, který by svými parametry odpovídal spalovacímu motoru 6,5 – 8 ccm s tím, že by byl „naroubován“ přímo na odstředivou spojku. Toto zdánlivě jednoduché řešení narazilo na velmi omezený výběr elektromotorů, jejichž otáčky by byly při předpokládaném napájení šesti články LiPol srovnatelné se spalovacími motory. Nezanedbatelným parametrem byla i cena pohonu – ani zdaleka jsem si nebyl jist úspěchem a vzhledem k omezené dostupnosti náhradních dílů jsem vrtulníku nedával dlouhou životnost. Proto jsem s radostí přijal nabídku svého kolegy Pavla Skotáka na zapůjčení motoru AXI 4120/18 a regulátoru JETI Advance Opto 70. Problém s výrobou volnoběžky jsem vyřešil rázně – volnoběžka nebude (žádám všechny pravověrné vrtulníkáře o odpuštění).
Historické gyro Futaba FP-G154 Přímý náhon třicetizubovým pastorkem Moskito Elektro připravený k letu Přestavbu jsem zahájil odstrojením všeho nepotřebného - z vrtulníku jsem vymontoval spalovací motor, nádrž, odstředivou spojku, servo plynu, gyro atd. Nový pastorek je vyroben ze silonu a převodový poměr byl vypočítán tak, aby byly dodrženy optimální podmínky pro práci elektromotoru i mechaniky vrtulníku. Pohonnou baterii tvoří dva trojčlánky Wide Energy 4 900 mAh zapojené v serii. Místo gyra Futaba FP-G154, které je dnes již opravdu historické, jsem s trochou sebezapření použil jednoduché piezogyro GWS PG-03. Přijímač jsem díky jeho spolehlivosti ponechal původní, stejně tak osazení servy zůstalo téměř stejné: 3 x Futaba 3001 a Graupner C507. Použitý regulátor pochopitelně není primárně určen pro vrtulníky, proto jsem pouze vyřadil brzdu a nastavil křivku plynu na vysílači. Kompletně vystrojený Moskito váží necelých 3,5 kg, což je proti původní hmotnosti 3,3 kg zanedbatelný nárůst. První let proběhl na zahradě za domem a obešel se bez často popisovaného třesu v kolenou – vědomí, že zalétávám model téměř určený na odpis, mi dodávalo klidu. Moskito letěl po malém dotrimování a nastavení citlivosti gyra hned napoprvé, je neuvěřitelně stabilní a hodný, chová se spíše jako přerostlý dvourotorový vrtulník. Doba letu je s rezervou 8 minut, motor i baterie jsou po přistání vlažné a tak plánovaný chladicí ventilátor není potřeba. Původní obavy z absence volnoběžky se nepotvrdily, kromě nemožnosti autorotace přímý náhon létání nijak neovlivňuje. Původní přijímač Futaba PCM 1024 byl po asi dvaceti startech nahrazen přijímačem Jeti Duplex R8, se kterým létá bez nejmenších problémů.
Velikost modelu ve srovnání s vrtulníkem T-Rex 500 ..... a v letu Nabízí se otázka, zda vůbec má popisovaná úprava smysl. Odpověď není úplně jednoznačná. Z dnešního pohledu je samozřejmě Moskito již dávno překonanou konstrukcí, na druhé straně touto cestou vzniknul krásně létající a pohodový model, kterému zabudování elektromotoru rozhodně neublížilo. A navíc – modelářství je pro mě tvůrčí činnost a zkoušení nových postupů.   |
